Založit webové stránky nebo eShop

Rhodeský ridgeback

Rhodeský ridgeback - něco o tomto plemenu

 

Rhodéský ridgeback - původ

Pochází z Jižní Afriky, kde byl vyšlechtěn z původních psů afrických Křováků a evropských plemen, která si přivezli holandští přistěhovalci (mastifů, dog, erdelteriérů, chrtů, bladhaundů). Od roku 1922 má svůj standard, od roku 1924 mezinárodně uznaný. Rhodéský ridgeback je v mnoha částech světa dodnes užíván jako lovecký pes, zvláště ceněný však je jako hlídací pes a rodinný mazlíček.

Rhodéský ridgeback je v současné době jediným uznaným plemenem pocházejícím z jižní Afriky. Místo jeho původu může být vystopované ke Kapské kolonii v jižní Africe, kde psi byli kříženi se psy raných průkopníků a s polo-ochočenými místními psy, Hotentotskými honiči. Lovil hlavně ve skupinách 2 nebo 3 psů a hlavním úkolem Rhodéského ridgebacka a Lionského psa byl především lov, a to obzvláště lvů, kterého s velkou čilostí drželi " v úzkých" , dokud samotný lovec nepřišel. Původní standard, který byl sepsaný panem R. F. Barnesem, v Bulawayo, v Rhodesii, v roce 1922, byl založený podle Dalmatina, a byl schválený jihoafrickým Kennel Clubem v roce 1926.

Historie plemene - skutečnost

V historii plemene existují dva určité body, které jsou pro další vývoj rhodeskeho ridgebacka coby moderního plemene mimořádně důležité. V roce 1952 zřídili Holanďané na Kapském výběžku malou vojenskou posádku. V této první organizované pobočce sloužila necelá stovka lidí a několik domácích zvířat, aby posádka byla co nejsoběstačnější. Stejně jako dnes bylo nutné zajistit snížení výdajů. Toto setkání mezi Evropany a domorodci, zejména Hotentoty, však nebylo první. Na mys vkročili nejen Holanďané, ale i Portugalci. Pět let před vyloděním Riebeecka ztroskotal u pobřeží holandský člun, jehož posádka jako prvního člověka prý potkala Hotentota, který trochu mluvil anglicky! Ale s první holandskou garnizonou začal systematický příliv lidí a zvyklostí, dobytka a jiných domácích zvířat, mezi něž patřili i psi, ale o jejich plemeni lze pouze spekulovat. Víme také, že Holanďané zastávali názor, že je třeba využívat tolik domácích zdrojů, kolik jen je možné. To byla oficiální politika, odtud pramení veškeré snahy navázat kontakt s místním obyvatelstvem a vážně prozkoumat přírodu. K nárůstu populace přispívali i další Evropané, zvláště francouzští hugenoti, kteří začali do země přicházet po roce 1688.

V roce 1707 žilo v Kapsku celkem 803 dospělých a 820 dětí, kteří zahájili kolonizaci vnitrozemí. Do jižní Afriky přijížděli další Evropané, kteří zde v průběhu 18. století vytvořili svou vlastní společnost a vlastní životní styl. V zájmu historické pravdivosti je nutné se zmínit o vylodění prvního britského guvernéra v r. 1807, což bylo přímým důsledkem vítězství anglického námořnictva v námořní bitvě v r. 1795. Tak byla ukončena vláda Dutch East India Company na mysu. Někdy v této době se uskutečnila první plánovaná křížení mezi evropskými psy a Ridged African Dogs. Druhým a rozhodujícím obdobím pro rozvoj plemene je rozmezí od r. 1870 do roku 1922, kdy byly rozpoznány jeho dědičné lovecké a obranářské schopnosti. V roce 1922 se pak sešli někteří přívrženci plemene, aby sepsali směrnice, a tím položili základ pro rozvoj samostatného plemene. V sedmdesátých letech 19. století přicestoval vysoce postavený úředník Charles Helm do jižních oblastí dnešní Zimbabwe, tehdejší Rhodesie. Doprovázeli jej dva psi s ridge, pocházející ze Swellensdammu v Kapsku. Při zkušebních lovech velmi známého lovce velké zvěře Cornelia van Rooyena se tito psi plně osvědčili, a proto došlo k jejich křížení s množstvím jiných typů psů, kteří už prokázali nezbytné lovecké schopnosti. Van Rooyen tyto Ridged Dogs doporučoval i jiným lovcům velké zvěře, a tak docházelo k míšení dobrých loveckých psů a psů s ridge loveckého typu. Popularita těchto neobyčejných zvířat rychle stoupala, po nějakém čase se jim dokonce začalo říkat Van Rooyen´ s Dogs (van Rooyenovi psi), později Lion Dogs (lví psi).

Popis

Velikost: kohoutkové výška psa je 63 - 68 cm, feny 61 - 66cm. Zbarvení: světle pšeničné až červenopšeničné. Povolují se malé bílé odznaky na hrudi a na prstech, ale mnoho bílých chlupů je nežádoucí. Čenich a uši mohou být tmavší. Vzhled: Oči: posazené středně daleko od sebe, kulaté, jasné a zářivé, s inteligentním výrazem. Barva očí odpovídá barvě srsti (tmavé nebo jantarové). Uši: poměrně vysoko nasazené, středně velké, u kořene dost široké, směrem k zaoblené špičce se postupně zužují. Zuby: v silných čelistech, mají dokonalý, pravidelný a úplný nůžkový skus, stojí v čelisti rovně a jsou, zvláště špičáky, velmi silné. Krk: poměrně dlouhý, silný a bez volné kůže. Tělo: hrudní koš je příliš široký, velmi hluboký a prostorný, mohutný hřbet i bedra jsou svalnaté.

Končetiny: hrudní končetiny jsou úplně rovné, silné, se silnými kostmi, lokty těsně přiléhají k tělu. Pánevní končetiny jsou suché, s jasně vyznačenými svaly, kolenní klouby jsou dobře zaúhlené hlezna leží hluboko. Tlapy: kompaktní, s dobře klenutými články prstů, kulaté, odolné, polštářky jsou elastické mezi prsty a polštářky je srst. Ocas: u kořene silný, není nasazený ani hluboko, ani nízko, směrem ke špičce se zužuje, nikdy není těžkopádný. Je nesený zdvižený mírně vzhůru, ale nikdy není zatočený nad hřbet. Srst: krátká a hustá, hladká a zářivého vzhledu, ale nikdy zvlněná nebo hedvábná. hlava: přiměřeně dlouhá, lebka plochá, mezi ušima poměrně široká, v klidu bez vrásek. Stop je dobře vyznačený. Nos je podle barvy srsti černý nebo hnědý. Čenich je dlouhý, hluboký a silný, pysky jsou suché a těsně přiléhající.

Charakteristika

Rhodéský ridgeback není sladký labrador nebo kokršpaněl, ani oddaný pracovní pes jako německý ovčák nebo dobrman. Rhodéský ridgeback je vysoce inteligentní pes schopný řešit problémy a nadaný dlouhou pamětí. Je mimořádně oddaný své rodině a nemusí se cvičit na obranu. Současně je to mimořádně silný pes s velmi tuhou svalovinou. Dokud se nepokusíte udržet rozčíleného dospělého ridgebacka, nebudete mít skutečnou představu o tom, jak je silný.

Tradičním úkolem Rhodéských ridgebacků na jihoafrických farmách bylo odhánět predátory, chránit dům, pást dobytek a případně lovit. Někteří rhodeští ridgebackové aportují, přinášejí z vody a používají se k plašení a přinášení malé zvěře. V dávných dobách byli používáni také jako honiči. Pracovali ve třech jako tým - jsou rychlí a vytrvalí, jsou schopní strhnout zvířata velká jako zebry a antilopy. Lovící ridgebackové by neměli běhat volně bez přítomnosti a dohledu majitele.

Povaha

V chování je Rhodéský ridgeback důstojný, inteligentní, vůči cizím zdrženlivý, ale bez příznaků agresivity nebo strachu. Je to pes s velmi silnou vůlí a smečkovým instinktem. Jen málo Rhodéských ridgebacků může ale dnes žít ve smečce a proto se lidská rodina stala jejich " smečkou" . A vůdcem musíte být VY, ne pes. Pro ridgebacka je typická velice dobrá paměť. Pokud s ním jednáte slušně, zapamatuje si to na celý život. Totéž se ale stane i tehdy, jednáte-li s ním špatně. Ovšem tentokrát to bude k Vaší škodě... Je velmi důležité naučit se komunikovat správně se psem, tón Vašeho hlasu je nejužitečnější nástroj. Rhodéský ridgeback vyžaduje totiž klidné a stálé vedení. Je to důvěřivý pes, který respektuje autoritu a důvěru. Výraznou vlastností Rhodéského ridgebacka je jeho silná touha po osobním pohodlí.

Rhodéský ridgeback je družný a potřebuje se seznámit již velmi brzy s dalšími psy a jinými zvířaty. Je tak velký, rychlý a silný, že mu nesmíte tolerovat žádný druh agresivity (ani vůči lidem, ani vůči psům). Rhodéský ridgeback je velmi aktivní a proto nebude spokojený odložený v zahradě 24 hodiny každý den. S loveckými schopnostmi ridgebacka se těsně pojí odvaha. Rozhodně to není pes, který se hlava nehlava vrhá do nebezpečí - on se mu dokonce snaží vyhnout! Přirozené chování ridgebacka je ustoupit dozadu a okamžitě se vynořit ze strany. Ustoupí vždy jen tolik, aby si byl jistý že se pohybuje mimo rámec bezprostředního ohrožení. Ridgeback se potom pohybuje v polokruzích (pro plemeno typických) směrem kupředu, stále připravený se kdykoliv stáhnout zpět i do strany a pak se přiblížit zezadu nebo z jiného úhlu. Naopak přímá cesta k nepříteli je pro plemeno netypická. Jde o velmi dobré psy vhodné na ochranu a se značnou sebedůvěrou.

Vzhled

Rhodéský ridgeback by měl být ztělesněním vyváženého, silného, svalnatého, obratného a aktivního psa, při střední rychlosti maximálně vytrvalého. Hlavní pozornost je věnována pohyblivosti, eleganci a funkčnímu zdraví. Zvláštností plemene je zpětný pruh na hřbetě (ridge), který vzniká tím, že srst v něm roste v opačném směru než na zbytku těla. Ridge je charakteristickým znakem plemene. Ridgeback je značně rychlý pes. Kombinováním s rychlým pohybem stranou tito psy patří k nejrychlejším plemenům na světě. Anatomicky dobře stavěný ridgeback se dokáže otáčet a obracet i při skutečně vysoké rychlosti.

Využití rhodéského ridgebacka

Pes služební

Rhodéský ridgeback je od přírody vynikající hlídač. V USA je využíván jako služební a ochranný pes, v Africké republice je psem policejním, v Izraeli jej využívá armáda. Při výcviku obrany však pozor - Rhodéský ridgeback dospívá později, má vyšší hranici k vydráždění, což vede k velké bojovnosti a urputnosti. Rhodéský ridgeback je rozený stopař, má vynikající fyzické a psychické předpoklady služebního psa.

Pes obranář

Ridgebacka není vůbec nutné cvičit jako obranáře, v tomto směru má dědičný talent. Je to báječný, přirozeně nadaný hlídač, proto také není nikdy sám od sebe agresivní a nemá sklon napadat. Je třeba mladého psa učit, aby se k normálním lidem choval normálně. Charakteristickým projevem je, že cizí lidi bouřlivě nevítá. Nebojí se jich, ale jeví o ně jen málo zájmu.

Pes lovecký

Ve své domovině se využívají při lovu velkých kočkovitých šelem. Rhodéský ridgeback je zařazen FCI do skupiny VI. - honiči, barváři. U nás se stále častěji uplatňuje v myslivecké kynologii jako honič a k dohledání spárkaté zvěře.

Pes záchranář

Je několik málo ridgebacků, kteří při správné výchově a správném nasazení dokazují že se mohou při správném vedení stát také prvotřídním záchranářským psem. Dojemným příkladem pro toto tvrzení je fenka “ UMVUMA RUSTY” , která při nasazení v troskách (zřícení Červené věže v Jeně v roce 1995) přesně označila mrtvé tělo postrádaného učně. Mrtvola ležela pod betonovou vrstvou o síle více jak 7 metrů.

Agility

Pro agility se může Rhodéský ridgeback zdát poměrně velký a těžký. Díky svým tělesným dispozicím, síle, rychlosti, dynamičnosti a pružnosti pohybu, vytrvalostí, vyniká před ostatními velkými plemeny. Tyto vlastnosti ho předurčují k tomu, aby se v agility prosadil.

Coursing

Terénní dostihy za návnadou - pro ridgebacka velmi příjemné zpestření a využití výborných pohybových vlastností.

Pes rodinný

Netřeba komentáře...

Výstavy

Úspěch nebo neúspěch dosažený ve výstavním kruhu nemění nic na kvalitách psa. V žádném případě by neměl mít sebemenší vliv na běžný a vřelý vztah mezi Vámi a Vaším životním přítelem. " NIKDO NENÍ DOKONALÝ" . Výstavy psů jsou sportem, ale nikdy se nesmí stát tím nejdůležitejším ve Vašem životě. Nemůžete očekávat stejné výsledky z každé výstavy, záleží na momentální náladě a kondici. Důležitý je ale způsob předvedení. I oblečení vystavovatele může podvědomě ovlivnit názor rozhodčího.

Pamatujte - při každém předvedení ridgebacka se stáváte velvyslancem tohoto plemene!

Pes nebo fena?

Fena je snad ještě o něco více divokou šelmou, je lovkyní a matkou. S největší pravděpodobností přijde sama od sebe s nekonečnou sérií vlastních nápadů, taškařic a bláznivých dobrodružství. Zatímco povaha psa je stabilnější. Je to skutečný životní druh, spolehlivý hlídač, prostě kamarád. Patří k živému a učenlivému plemeni, s nímž si lze vybudovat skutečné přátelství.

Štěňata

Štěňata a odchov

Pro celý další život psa je rozhodující prvních 10 měsíců. V této době se vytvářejí vztahy ke každému členu rodiny - ale možná také dlouhodobé problémy. Proto dodržujte 2 nezbytné zásady: Pes musí znát pravidla a stejně tak musí mít z další společné práce radost. Rhodéský ridgeback není psem pro výcvík pro vrcholné zkoušky poslušnosti. Není to loutka, která by slepě plnila příkazy. Společný život a plnění toho, co si přejete, se ridgeback učí v prvních 7 - 12 měsících. Vše by mělo probíhat formou hry. Radost by měl pes pociťovat při plnění jakékoliv úlohy. Musí mít možnost setkávat se s různými lidmi a psy a žít v úplně normální moderní společnosti. Při setkávání s dětmi je potřeba stále zůstávat ve střehu. Nesmíte nikdy dovolit, aby se dítě chovalo k vašemu psu špatně! Štěně nebude hned, možná dokonce nikdy, perfektní. Stačí však, když se naučí znát základní pravidla a přitom stále zůstane tím zvědavým a živým loveckým psem, otevřeným vůči všemu novému, a plným důvěry ke svému člověku. Ze zdravotního hlediska není dobré zvykat psa na běh při kole nebo ho nějakým jiným způsobem přetěžovat, dokud jeho svalstvo a klouby nejsou upevněné (to se děje až ve věku kolem 2 let).

Štěňata a strava

Potrava s vysokým podílem bílkovin může poškodit štěně v růstu (v potravě nesmí být více než 22-25% bílkovin). Doplňky - zvláště vápník - mohou narušit rovnováhu průmyslových krmiv a způsobit růstové problémy. Nadbytek čehokoliv je nezdravý pro rychle rostoucí štěně, včetně nadbytku pohybu. Čím pomaleji štěně roste, tím zdravější bude jako dospělé. Pro účinnější předcházení dysplazii kyčelního kloubu by měla být štěňata vždy udržována v odpovídající váze ke své velikosti. Kluzský povrh (linoleum, dlažba, dřevěné či plovoucí podlahy) nedovolují psům sevření prstů a časté pády mohou poškodit kyčelní kloub a způsobit v pozdějším životě problémy.

Stárnoucí pes

Psí život je vždy krátký, i ten nejkrásnější a nejintenzivnější. Je třeba zdůraznit, že stárnoucí pes je tím nejlepším, co může v rodině být. Už zná každý Váš pohyb, každou náladu. Lze mu už plně důvěřovat a on už jen přináší pocit skutečného štěstí. Úplně jednoduché tajemství šťastného stárnutí ridgebacka je v tom, že stále bude mít zajištěn dostatek podnětů duševních i tělesných.

informace zapůjčeny ze stránek chovatelské stanice naší Alphy www.morana-ridgeback.cz

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz

TOPlist